Ledovec
o ledovcích před srážkou srážka
Někdy o deváté hodině večerní v neděli 14.dubna přišel na velitelský můstek kapitán Smith. Titanic nyní plul rychlostí 21 a půl, možná 22 uzlů. Lightoller, který měl strážní službu s ním asi půl hodiny rozmlouval. Bavili se hlavně o nesmírně chladném počasí a neobvykle klidném moři. Řeč se snesla také na výskyt ledu a oba muži dospěli k názoru, že ledovce budou za takovéto jasné noci vidět i přes absenci vln. Kapitán si šel potom lehnout, když ještě přikázal Lightollerovi, aby byl v případě jakýchkoli problémů okamžitě vzbuzen. 2.důs- tojník po té ještě přikázal hlídkám, aby s největší pozorností pátraly po ledu a ledových krách. 6.důstojník Moody, který měl rovněž službu na můstku, tento vzkaz předal. V deset hodin přišel na můstek v teplém kabátě, rukavicemi na rukou a šálou kolem krku 1.důstojník Murdoch. Pro Lightollera to znamenalo konec služby, Moody ještě na můstku zůstal. Do strážního koše na předním stožáru vyšplhali Frederick Flet a Reginald Robinson Lee. Kormidelníka Alfreda Ollivera vystřídal Robert Hitchens. Murdoch a Lightoller na mů- stku ještě chvíli rozmlouvali. Lightoller tlumočil rozkaz kapitána, aby byl v případě problémů vzbuzen, sdělil Murdochovi údaje o současné rychlosti a kurzu lodi, i to, že hlídky mají pří- kaz pátrat po ledu.Pak se vydal na spěšnou prohlídku lodi a za chvíli už ve své kabině spal. Murdochova služba probíhala klidně. V půl jedenácté si Titanic vyměnil pozdrav s parníkem
Rappahannock, který varoval před ledem. Murdoch vzal tuto zprávu na vědomí, nepovažoval ji však za tolik nutnou, aby kvůli ní budil kapitána. Titanic nadále udržoval rychlost a kurz. Na otevřených křídlech můstku byla stále větší zima, v ledové vodě se občas zaleskl stří- pek ledu. Oba muži hlídky na stanovišti na předním stožáru vysoko nad palubami lodi mrz- li ještě více. Před sebou měli jen temný oceán, po ruce prázdnou skříňku na dalekohledy, telefon na můstek a nad sebou poplachový zvonec.
Někdy kolem půl dvanácté se před přídí Titaniku objevil lehký mlžný opar. Při pozdějším vy- šetřování to oba muži hlídky potvrdili, přiznali však, že tuto skutečnost neohlásili na můs- tek. Byla to zřejmě poslední možnost přimět odpovědné členy posádky, aby zpomalili. Ne- stalo se. Ve 23.40 Flet najednou natáhl ruku a třemi údery zvoncem signalizoval můstku, že před lodí je nějaký předmět. Ihned poté sáhl přes překvapeného Leea pro sluchátko te- lefonu. 6.důstojník Moody se ohlásil téměř okamžitě. "Jste tam?" zeptal se Fleet."Ano, co vidíte?" "Ledovec přímo vpředu!" "Díky," odpověděl Moody a opakoval Murdochovi: "Ledovec přímo vpředu!" Murdoch vykřikl na kormidelníka Hitchense: "Docela vpravo!" a vzápětí sko- čil k telegrafu, aby signalizoval strojovně "Plná vzad!" Tady je třeba upřesnit, že v tehdejší terminologii znamenal pokyn "Docela vpravo!", aby se překážce nastavil pravý bok, tudíž aby se příď lodi ve skutečnosti otočila doleva. Všichni na můstku nyní sledovali, jak se setrvačností hnaný Titanic přibližuje i přes docela vyložené kormidlo přímo do ledové masy o něco vyšší než příď lodi. Murdoch stáhl páku zavírající hluboko v podpalubí Titaniku vodotěsné dveře a připravil tak loď na blížící se střet. Doslova v poslední vteřině se příd parníku pohnula doleva a ledová hora sklouzla podél pra- voboku. Vypadalo to, že se srážce podařilo zabránit. Pak se však ozval zlověstný skřípot a loď se slabě ale zřetelně zachvěla. "Docela vlevo!" vykřikl Murdoch na kormidelníka Hit- chense, a ten začal otáčet kormidlem na opačnou stranu. Loď však byla v kontaktu s le- dovcem celých deset vteřin. Za tu dobu stačil ledovec prorazit do lodního trupu několik tr-
