Katastrofa
				23:40 - 0:30	0:30 - 1:30		1:30 - 2:20
			    	  	 Po potopení   	záchranné čluny


								


 INTRO  		  Krátce po nárazu na ledovec dostaly  události na palubě Titaniku rychlý spád.  Pokusil jsem
                   	  se v této sekci vytřídit to nejdůležitější, co se na potápějící se lodi stalo, a seřadit to chrono-
 VLASTNÍCI	          logicky i s přibližným časem, kdy se událost odehrála.
			  
 SUPERLOĎ        	  23:40 - Po marné snaze  vyhnout se ledovci  dochází ke kolizi.   Bezprostředně po ní  se na
			  na můstku objevuje kapitán Smith.  Je mu řečeno, že Titanic narazil na ledovec. Kapitán na-
 POSÁDKA		  řídí uzavřít vodotěsné dveře, dostane se mu odpovědi, že jsou již zavřené.
                	  23:45 - 4.důstojník Boxhall je vyslán do podpalubí, aby zjistil rozsah škody. Kapitán nařizuje
 CESTUJÍCÍ  		  "Poloviční rychlostí vpřed!"
         		  23:52 - Boxhall se vrací z inspekční cesty do podpalubí s tím, že žádné poškození neobjevil.
 PLAVBA 		  Kapitán mu však nevěří, neboť v té době už přístroje ukazují,  že se Titanic naklonil pět stup-
             		  ňů na pravobok.  Boxhall je vyslán  znovu do podpalubí,   aby se tentokrát podíval  až do nej-
 LEDOVEC  		  spodnějších pater lodi.
			  23:53 - Na můstek přichází lodní tesař J.Hutchinson a oznamuje, že loď nabírá vodu. O chví-
 SPASITEL       	  li později totéž oznamuje i jeden z poštovních zřízenců.  Titanic s konečnou platností zasta-
                                	  vuje. Mezi probuzenými pasažéry převládá názor, že loď přišla o list vrtule.
 VYŠETŘOVÁNÍ    	  23:55 - Kapitán porvé připouští před vrchním důstojníkem a Bruce Ismaym, že loď je nejspíš
                  	  vážně poškozená. Velí přivolat výkonného ředitele loděnice Thomase Andrewse.
 HRDINOVÉ A PADOUŠI       0:00 - Thomas Andrews schází s kapitánem Smithem do podpalubí,  aby sám zjistili rozsah
                          poškození. Po obhlídce oznamuje kapitánovi, že se loď do hodiny, maximálně hodiny a půl,
 MÝTY A LEGENDY 	  potopí. Dvacet minut po srážce kapitán ví, že je jeho loď ztracena.
 			  0:05 - Kapitán vydává rozkaz připravit ke spuštění záchranné čluny. Loď se začíná naklánět.
 FILMY A LITERATURA       0:10 - Na můstek přichází se zpožděním důstojníci  Lightoller a Pitmann.  Titanic začíná vy-
		          pouštět páru, což je spojeno s nepředstavitelným hlukem.
 GALERIE                  0:15 - Radista Phillips vysílá z rozkazu kapitána první tísňové volání CQD. Je zachyceno ně-
                          kolika loďmi a stanicí na mysu Race.
 ODKAZY         	  0:17 - Stévardi začínají budit cestující a předávají jim rozkaz, teple se obléci a nasadit si zá-
                          chranné vesty.  Posádka už sice přiznala,  že se Titanic srazil s ledovcem,  ze strachu před
 MAILTO	 		  panikou však nikomu neřekla,  že se loď potápí.  Vše se zatím jeví  jen jako bezpečnostní o-
			  patření.
		  	  0:20 - Kapitán je poprvé upozorněn na nadějnou skutečnost - na obzoru před přídí Titaniku je
			  vidět světlo, neklamný signál přítomnosti jiné lodi.
			  0:25 - Phillips nadále vyťukává volání o pomoc a připojuje  k němu opravenou polohu.  Příjem
			  potvrdí několik lodí,  mezi nimi i parník Carpathia.  Na palubě se konečně objevuje i 5.důstoj-
			  Lowe, kterého dosud nikdo nevzbudil.
			  0:30 - Po naléhání  2.důstojníka Lightollera  dává kapitán Smith rozkaz  nechat nastoupit do
			  člunů ženy a děti a čluny spustit.  Konečně utichá hluk vypouštěné páry.  V okamžiku,  kdy
			  se nad palubami Titaniku rozhostilo ticho, začíná orchestr svůj improvizovaný koncert.


								

      0:45 - Jako první dosedá na klidnou hladinu oceánu člun číslo 7 spouštěný z pravoboku.  Na
      palubě má čtyřiadvacet cestujících a tři členy posádky.Třicet osm míst zůstalo prázdných. Z
      pravé strany zatím řídili spouštění důstojníci Murdoch a Lowe.
      0:50 - Mužům cestujících třetí třídou je bráněno ve vstupu na člunovou palubu.Stévardi odvá-
      dějí ke člunům pouze ženy a děti, muž však musí zůstat v podpalubí.
      0:53 - Jack Phillips v radiotelegrafické kabině začíná místo signálu CQD vysílat SOS.Titanic
			  začíná vystřelovat signální rakety,  aby upoutal pozornost lodi bez pohybu stojící na obzoru.
			  0:55 - Z pravoboku je spuštěn člun číslo 5 asi se  čtyřiceti lidmi na palubě.  Osobně mu velí
			  3.důstojník Pitman.  Z levé strany lodi řídí Lightoller spouštění člunu číslo  6  s osmadvaceti
      lidmi, z nichž byli jen dva námořníci. Kapitán Smith se snaží se vzdálenou lodí spojit za po-
      moci Morseovy lampy. Odpověd nepřichází.
      01:00 - Z pravé strany paluby je spuštěn člun číslo 3 obsazený asi padesáti lidmi, pětatřiceti
      cestujícími první třídy a patnácti členy posádky. Loď se již zřetelně naklání dopředu.
      01:07 - Dalším člunem z pravoboku je pohotovostní kutr 1.Opouští loď se dvěma ženami,tře-
      mi muži (vč. manželů Duff Gordonových) a sedmi členy posádky. S dvanácti lidmi na palubě
      je vůbec nejméně obsazeným člunem ze všech.
			  01:10 - Levobok opouští člun číslo 8 se čtyřiadvaceti cestujícími a čtyřmi členy posádky. Do
			  tohoto člunu odmítli nastoupit manželé Strausovi.Naopak Lightoller nedovolil nastoupit něko-
			  lika mužům.
			  01:20 - Z pravé strany lodi je spuštěn člun číslo 9. Bylo v něm celkem 56 lidí, z toho 8 členů
			  posádky.  Pomalejší Lightoller  spustil na druhé straně ve stejnou dobu člun číslo 10 s pěta-
			  padesáti lidmi na palubě. 4.důstojník Boxhall skončil s vystřelováním raket.  Odpálil jich cel-
		kem osm, což bylo podle obecně uznávaných zvyklostí znamení, že se loď nachází v zoufa-
		lé situaci. Neznámá loď na obzoru však nereagovala.
		01:25 - Murdoch s Lowe spuštějí z pravoboku člun číslo 11.  Do člunu se nastupovalu tento-
		krát otevřené promenády na palubě A. V tomto člunu bylo asi 69 lidí, z toho několik mužů.
		01:30 - Z levoboku klesá k hladině člun číslo 12 se třiačtyřiceti lidmi.  Je obsazen zejména
		ženami ze druhé a třetí třídy.
	
	
								
      01:35 - Z levoboku je spouštěn  člun číslo 14.  Několik cestujících  se do něho snaží dostat
      násilím. Lowe, spouštějící tento člun spolu s Moodymi,však dokázal potlačit náznak paniky
      a nakonec si vzal sám člun se čtyřiašedesáti lidmi na starost.Ve stejnou dobu jsou z pravo-
      boku rychle po sobě spuštěny čluny 13 s jednašedesáti lidmi na palubě a 15  s osmašede-
      sáti.
      01:40 - Z levoboku je spouštěn člun číslo 16. Bylo na něm 56 lidí.V té době již byla příď pod
			  hladinou  a voda se nebezpečně  blžil ke člunové palubě.  Loď se již navíc nakláněla rovněž
			  doleva.
			  01:45 - Z pravoboku je spouštěn poslední člun, skládací člun C se sedmatřiceti čluny na pa-
			  palubě. V okamžiku, kdy dal 1.důstojník Murdoch rozkaz ke spouštění, vskočili do člunu je-
			  ště další dva muži. jedním z nich byl i ředitel White Star Line J.Bruce Ismay.Ve stejné chví-
			  li spouští na levoboku Lightoller  pohotovostní kutr číslo 2  s pětadvaceti lidmi včetně  4.důs-
			  tojníka Boxhalla, který mu velel.
      01:55 - Titanic opouští poslední velký dřevěný člun.  Je spouštěn z levoboku se čtyřiceti lid-
      mi na palubě. Důsledný Lightoller raději spustil i poslední člun poloprázdný, než by do něho
      pustil muže z řad cestujících. Před člunem číslo 4 zůstal bezmocně stát i J.J.Astor.
      02:05 - V posledním záchranném člunu vůbec, šlo o skládací člun D, odjíždí 43 lidí. Titaniku
      zbývají ještě skládací čluny A a B umístěné na střeše důstojnických kabin.  Při současném
      sklonu lodi je však nelze dostat k jeřábům. Čluny jsou nakonec alespoň odvázány a shoze-
      ny na palubu.
			  02:10 - V salónu I.třídy na palubě A  je naposledy spatřen  konstruktér Titaniku Thomas An-
			  drews.  Záchrannou vestu již  měl sundanou,  ruce skřížené na prsou  a  pohled upřený  do
			  prázdna. Zřejmě byl v šoku. Na prázdné člunové palubě stála skupina milionářů cestujících
			  I.třídou. Jejich obrovské bohatství jim nepřineslo ani jediné místo v záchranném člunu. Kapi-
			  tán Smith procházel člunovou palubou  a členy posádky včetně radistů  zbavoval jejich povi-
			  nností. Od teď mělo platit "Zachraň se, kdo můžeš!"
			  02:12 - Teprve nyní bylo zrušeno omezení bránící můžům za třetí třídy ve vstupu na člunovou
  	    palubu. Z podpalubí se tak vyvalil obrovský dav lidí včetně spousty žen, který se ihned začal
	    hrnout k zádi. Anglický reverend  Thomas R. D. Byles  cestující druhou třídou procházel da-
	    vem, uděloval rozhřešení a nabádal k poslední modlitbě.  Orchestr stále ještě hrál, na pořad
	    přišla poslední skladba,  kterou byl pravděpodobně  hymnus Podzim.  V tu chvíli se voda již
	    plazila po člunové palubě, záď se naopak zvedala. Nad hladinu se vynořily tři obrovské lodní
	    vrtule.
	    02:15 - Příď náhle poklesla, loď se znatelně posunula dopředu.Záď se zvolna zvedala k noč-
	    ní obloze, přes můstek se na člunovou palubu valila mohutná vlna.
	    02:16 - Náhle zhasínají všechna světla umírajícího parníku.Za okamžik ještě jednou probles-
	    kla a potom zhasla nadobro. Na palubě dna lodi se odtrhly těžké parní stroje a kotle a za o-
			  ohlušujícího hlomozu se řítili dolů k přídi drtíc cestou všechno, co jim přišlo do cesty.Na pa-
			  lubě se odlomil přední komín.
			  02:17 - Parník Virginian byl poslední,  který slyšel volání Titaniku.  Bylo již tak slabé, že mu
			  nebylo rozumět. Po té se již Titanic neozval.
			  02:18 - Když konečně utichl hlomoz trhajících se kotlů, stál Titanic prakticky kolmo k hladi-
			  ně. Lodi se odtrhli zbývající komíny. V této pozici parník na chvíli znehybněl.Pak se záď po-
		otočila mírně doleva a sklonila se trochu k hladině. Potom se začala pomalu nořit pod hladi-
		nu. Voda oblévající boky a nástavby lodi děsivě pěnila a klokotala.
		02:20 - Po chvíli se záď opět zvedla kolmo k hladině.  Pak začala stále rychleji zajíždět pod
		hladinu.  Za pár vteřin se voda zavřela i nad zadním vlajkovým stožárem.  Nad místem,  kde
		Titanic zmizel,  ještě nějakou dobu  děsivě klokotala a bublala voda, jak jí pronikal vzduch z
		obrovských prostor největší lodi světa nezadržitelně klesající k mořskému dni.
			  

								

      Bezprostředně po té,  co loď zmizela v moři,  začalo se  na hladině  odehrávat nepopsatelně
      hrůzné drama,  jak na patnáct set lidí, jež zůstali na Titaniku,  bojovalo předem ztracený boj
      o život s ledovým oceánem.  Voda v místech,  kde se Titanic potopil,  měla teplotu něco ko-
      lem nuly.  To je děsivá předzvěst každého,  kdo musí být v takové vodě  déle než pár minut.
      Zoufalé volání o pomoc, strašlivé lapání po dechu topících a srdcervoucí výkřiky smrti poma-
      lu sláblo,  aby zhruba po půl hodině utichlo zcela.  Nikdo ze zachráněných  však nedokázal
      na příšerné scény zapomenout do konce života.

	    Přestože většina člunů byla jen zčásti obsazená, téměř nikdo nenašel odvahu vrátit se neš-
	    ťastníkům mrznoucím  v ledové vodě na pomoc.  Přestožee kapitán  Smith opakovaně volal
	    megafonem na čluny, aby se nevzdalovaly od lodi, tento rozkaz nebyl respektován.  Strach
	    z mohutného víru, který měl podle mnohých nastat, až se Titanic potopí, byl silnější. Čluny
	    přesto nebyly tak daleko,  aby nemohly pomoci.  Mnozí v nich však  považovali návrat  mezi
	    trosečníky za příliš nebezpečný.Nakonec se tedy k organizovanému pokusu o záchranu od-
	    hodlal jen 5.důstojník Lowe,  který schromáždil  čtyři čluny  a  rozmístil v nich cestující tak,
	    aby se mohl jen s nutnou posádkou vrátit na místo potopení. Čekal však příliš dlouho. Mezi
	    mrtvými těly našel jen čtyři živé lidi, z nichž jeden později umřel. Ovšem například záchran-
	    ný kutr 1 se nepokusil vůbec o nic, přestože na jeho palubě bylo jen 12 lidí. Říkalo se, že o
			  tom rozhodl sir Cosmo Duff Gordon, který každému členu posádky ve člunu slíbil příspěvek
			  pět dolarů na novou výstroj. Později se ukázalo, že spolu se ženou měl ve člunu i svá zava-
			  zadla.

	   Přesto se ještě několik z těch, kteří v ledové vodě bojovali o život, zachránilo. Byli to ti, kte-
    	   rým se podařilo dostat na poslední dva čluny Titaniku,  skládací čluny A a B,  jež se už ne-
	   podařilo spustit. Přežit v nich však jen krátkou dobu se však téměř rovnalo zázraku. Člun A
	   se dostal na hladinu  bez zvednutých plátěných bočnic a bylo v něm spousty vody.  Původ-
	   ně v něm bylo asi třicet lidí včetně jedné ženy, kteří jeden po druhém umírali zimou a vyčer-
	   páním. Za rozbřesku bylo na živu již jen dvanáct trosečníků, když je objevil člun číslo 14 pá-
	   tého důstojníka Lowea. Tucet zubožených lidí včetně Rosy Abbottové a jediného cestujícího
	   I.třídy tenisty R. N. Williamse  z posledních sil  přelezlo do člunu číslo 14  a  zpolazatopený
	   člun A byl ponechán svému osudu.

		Ještě horší horší však byla situace na druhém skladácím člunu B, který se rovněž dostal do
		vody až při potopení Titaniku, navíc dnem vzhůru.  I na něm bylo původně něco kolem třiceti
		lidí včetně 2.důstojníka Lightollera  a mladšího radisty Brideho.  Všichni muži na člunu stáli
		celou noc ve dvou řadách vedle sebe a snažili se pod velením Lightollera udržovat rovnováhu.
		I tady přišla pomoc v poslední chvíli.  Asi pětadvacet mužům,  jenž nejstrašnější  noc svého
		života přežili, připluly na pomoc čluny 4 a 12.


								

			  Titanic nesl celkem  20  záchranných člunů umístěných  na člunové palubě.  Z toho bylo 14
			  velkých dřevěných člunů umístěných po stranách paluby na spouštěcích jeřábech. Tyto člu-
			  ny měly kapacitu 65 lidí,  při čemž při zkouškách na Olympiku byly v Belfastu úspěšně tes-
			  továny se sedmdesáti muži, byly směrem od přídě označeny čísly 3 až 16, když na levobo-
			  ku byla umístěná sudá čísla  a  na pravoboku lichá.  Úplně vpředu potom byly po obou stra-
			  nách paluby umístěny pohotovostní kutry 1 a 2,které byly po celou dobu plavby neustále vy-
			  kloněny nad hladinu.Tyto menší čluny měly každý kapacitu 40 lidí.Posledními čluny Titaniku
			  byly čtyři skládací čluny typu Engelhahardt. Šlo o čluny s plochým dřevěným dnem a plátě-
			  nými bočnicemi, které se musely před spuštěním vztyčit a upevnit dřevěnými vzpěrami. Tyto
		čluny měly kapacitu 47 lidí.Byly označeny A, B, C a D, při čemž čluny C a D byly umístěny
		pod stejným spouštěcím jeřábem jako oba pohotovostní kutry,  čluny A  a  B  potom v jejich
		blízkosti na střeše důstojnických kabin. Jak se později ukázalo, v okamžiku, kdy se loď na-
		klonila, byly tam naprosto k nepotřebě.Celková kapacita všech záchranných člunů byla tedy
		1178 osob,  což bylo o zhruba 1020 lidí méně,  než kolik jich bylo ve skutečnosti na palubě.
		Stále to však bylo o téméř 500 více, než kolik se jich opravdu zachránilo.